Chlapec s hřebíky

Byl jednou jeden chlapec, který měl špatnou povahu.
Jednoho dne mu jeho otec dal pytel plný hřebíků a řekl mu: “Pokaždé, když s někým ztratíš trpělivost, zatluč jeden hřebík do plotu.”
První den chlapec zatloukl 37 hřebíků. V následujících týdnech se chlapec postupně učil ovládat a počet hřebíků v zahradním plotě byl stále menší. Naučil se, že zatlouct hřebík je namáhavější než se ovládnout.
Konečně přišel den, kdy chlapec už nemusel zatlouci žádný hřebík.
Přišel za otcem a ten mu řekl, aby teď každý den jeden hřebík z plotu vytrhl, když se ovládne.
Po nějaké době mohl chlapec otci říct, že všechny hřebíky z plotu už vytrhl.
Otec mu ukázal na zahradní plot a řekl: “Můj synu, dobře sis počínal, ale i přesto – podívej se na ten plot, jak je plný děr. Už nikdy nebude jako dřív. Když se s někým pohádáš a řekneš mu něco zlého, zanecháš v něm ránu. Když do člověka zabodneš nůž, můžeš ho sice zas vytáhnout, ale rána tam pořád je. Nepomůže, když se mockrát omluvíš…, rána zůstane. Slovní rána je stejně bolestivá jako ta tělesná.”